💡
Každá životní situace = řetězec úkonů (agend), kterými prochází občan. Pro každý úkon ukazujeme
kam si stát musí šáhnout (registry/systémy), počáteční stav (zjednodušený výchozí bod) a
jak by to mělo být (událost spustí agendu, data se vezmou z registrů, nárok se nabídne sám — „jen jednou“).
Smysl: ukázat směr a změřit, jak daleko jsme od ideálu — a co je pro další posun potřeba.
⚠️
Prototyp. „Počáteční stav“ je zjednodušený referenční výchozí bod, ne tvrzení o aktuálním stavu — řada úkonů už dnes
digitalizovaná je (např. narozené dítě hlásí porodnice, novorozenec je veden u zdravotní pojišťovny matky, o důchod lze požádat
online). Slouží k tomu, aby šlo sledovat postup digitalizace proti popsanému ideálu. Reálné životní situace jsou navíc
složitější než tento výsek (nesezdaní rodiče, odlišný biologický otec, různá příjmení manželů…) — tady ukazujeme princip
a metodu, ne vyčerpávající procesní katalog.